Karlovy Vary

 

Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu z poblíž ležícího hradu Lokte do lesů v hornatých končinách a údolích, kde dodnes vyvěrají horké prameny. Zdejší lesy oplývaly zvěří. Při lovu jeden ze psů počal štvát jelena. Při jeho pronásledování spadl do tůně, kde tryskala horká voda. Pes začal bolestí výt. Lovci, kteří uslyšeli psí nářek, přispěchali v domnění, že jej poranila pro­následovaná zvěř. Přistoupili blíže, vytáhli psa z tůně a pak sami ochutnali horkou vodu, jež tolik vyděsila psa. O celé události byl zpraven císař Karel IV., který se vydal k onomu místu, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Za přítomnosti svých léka­řů moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a jest velmi užitečná a posilující. Poté vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu, kterou v této vodě koupal) a seznal úlevu a zlepšení.

Nad tím se panovník radoval a brzy nařídil, aby celé místo bylo osídleno a kolem pramene postaveny domy. Nové městečko upomíná na svého obje­vitele – bylo nazýváno lázně císaře Karla, Karlovy Vary.

Legenda měla různé obměny. Takzvaný Jelení skok je dodnes místní atraktivitou a spolu s vřídlem jedním z hlavních symbolů města.

Přesné datum založení města není známo. Vznik stálého osídlení u Vřídla je kolem roku 1350. V roce 1370 udělil Karel IV. městu privilegia svobodného královského města. Karlovarská lázeňská léčba sestávala od středověku až do sklonku 16. století převážně z koupelí. Pitná kúra se u Vřídla začala výrazněji prosazovat až na popud lékaře Václava Payera, který roku 1522 vydal první odbornou knihu o karlovarské léčbě. V ní doporučil vedle koupelí i pití vřídelní vody. Pitná léčba začala převažovat nad koupelemi od 17. století .

Zásadní význam pro modernizaci karlovarské balneologie mělo celoživotní působení dr. Davida Bechera (1725 – 1792), nejza­sloužilejšího lékaře města. Zavedl řadu nových léčebných metod (pití vody u pramenů, vycházky jako součást terapie, vyváženost pitné a koupelové kúry aj.) a přispěl též k výstavbě Karlových Varů.

Poslední třetina 19. století byla pro Karlovy Vary obdobím rozsáhlých stavebních prací a budování moderních lázeňských objek­tů. Výstavba dala městu jeho dnešní architektonickou tvář, nesoucí výraznou pečeť historismu a secese. Vznikly tak vlastně v pořadí již čtvrté Karlovy Vary, jejichž krásu obdivujeme dodnes.

Štědrost a okázalost zámožných návštěvníků Karlových Varů v 19. století umožnily rychlé rozšiřování sítě vycházkových cest v okolí lázní. V 19. a 20. století do začátku I. světové války prožívaly lázně Karlovy Vary svůj zlatý věk, kdy se o nich mluvilo jako o sanatoriu Evropy.

Nejslavnější české lázně Karlovy Vary jsou dnes, stejně jako v minulosti, oblíbeným dostaveníčkem lidí z celého světa, čímž pokračují v tradici započaté již před staletími za panování moudrého krále Karla IV. Kosmopolitnost Karlových Varů a reno­mé jejich léčivých pramenů dávají pevnou naději, že vřídelní město zůstane i v 21. století vedle Prahy nejznámějším a nejnavště­vovanějším místem České republiky.

Památky a významné stavby města 

Největší centrum kulturního života v Karlových Varech je hotel Thermal. Postaven byl v letech 1967–76. Hotelový komplex disponuje rozlehlými prostory pro konání festivalů, kongresů, sympozií, koncertů a řady dalších kulturních pořadů. V Karlových Varech se jich ročně koná kolem jednoho sta, mnohé s mezinárodní účastí. Vrcholem karlovarského kulturně-společensko dění, jehož centrem je hotel Thermal, je Mezinárodní filmový festival. Součástí hotelového komplexu je 50ti metrový otevřený plavecký bazén s ohřívanou vodou, který je celoročně v provozu.

Mlýnská kolonáda je největší a nejstarší karlovarská kolonáda, pochází z let 1871–81. Byla postavena podle projektu architekta J. Zítka v novorenesanční sloupové architektuře. Je pojmenována podle Mlýnského pramene. Celkem je zde umístěno pět pramenních váz. Na balustrádách střešní terasy stojí 12 alegorických postav, představujících jednotlivé měsíce v roce. V prostorách kolonády se konají promenádní koncerty a různá kulturní vystoupení.

Římskokatolický kostel sv. Maří Magdalény je nejcennější a jedna z nejstarších a nejkrásnějších zachovaných památek v Karlových Varech. Byl dostavěn v barokním slohu v roce 1736 podle plánů K. I. Dienzenhofera, s nádherným barokním interiérem. Pod kostelem lze navštívit prohlídkovou trasu, kde je možné spatřit původní kryptu, kapli a podloží vřídlovce a žuly.

Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla se nachází se v lázeňské části města zvané Westend. Stavba z roku 1897 ve slohu rusko-byzantské církevní architektury patří ke klenotům Karlových Varů. Velmi působivé jsou pozlacené cibulové věže kostela a nádherně vyzdobený interiér s bohatě zdobenými ikonami. Jsou to převážně dary ruských lázeňských hostů. Je to jeden z nejkrásnějších pravoslavných kostelů západně od Moskvy. Postaven byl podle plánů františkolázeňského architekta G. Wiedermanna.

Nejstarší a nejznámější karlovarský hotel Grandhotel Pupp s více jak 300letou hotelovou tradicí. Zakladatelem hotelové dynastie Puppů byl v roce 1786 Johann Georg Pupp. Dnes jsou zde dva hotelové komplexy – Parkhotel a Grandhotel a slavnostní sál z roku 1907 od architektů Fellnera a Helmera. Bývalo zde nejoblíbenější společenské centrum šlechty a mnoha významných návštěvníků města. Dnes je Pupp místem konání slavnostních koncertů, plesů, festivalů, kongresů a mnoha dalších kulturních akcí a občas i politických jednání. Bývá místem setkání korunovaných hlav moci i nekorunovaných hlav kultury.

www.karlovy-vary.cz