Seeberg 

Hrad Seeberg na vysokém skalnatém ostrohu nad potokem (odtud jeho jméno) byl založen zřejmě již okolo roku 1200 jako sídlo ministeriálů příslušných k císařské falci v Chebu. Ostroh byl osídlen již v pravěku, kdy se zde nalézalo hradiště opevněné valem a dvěma příčnými příkopy, které byly patrně využity i při stavbě románského hradu. První písemná zpráva o zdejším hradu pochází však až z roku 1322, kdy je zmiňován jako součást zástavy Chebska českému králi Janu Lucemburskému.

Správa panství a majetková práva k hradu patřila městu Chebu až do doby, kdy jej císař Zikmund Lucemburský daroval v roce 1434 svému kancléři Kašparu Šlikovi, původem chebskému patricijovi. Když Seeberg kupoval roku 1461 chebský radní Kašpar Juncker, byl již hrad velmi zpustlý. Po smrti jeho dědiců přešel hrad v roce 1497 do majetku bratrům Konrádovi a Joštovi z Neubergu. Konrád vedl dlouholetou lokální válku se svým sousedem Jorgem z Zedwitz, držitelem blízkého hradu Liebensteinu (dnes Libá), který vyplenil velkou část seeberského panství.

Za třicetileté války byl Seeberg v roce 1648 dobyt švédským vojskem generála Königsmarka a po obsazení vyplundrován a zapálen. Proto musel být svým tehdejším držitelem Vítem Dětřichem ze Steinheimu po odchodu Švédů opraven. Po smrti posledního mužského dědice spadl jako odúmrť do majetku české komory a císař Leopold I. ho roku 1664 přenechal svému tajnému radovi, komořímu a vrchnímu kancléři Janu Hartwigovi, svobodnému pánu z Nostitz. Od roku 1703 je hrad Seeberg v majetku města Chebu.

Dispozice hradu je dvoudílná. Předhradí odděluje od vlastního jádra hradu příkop s přístupovým mostem. Románský hrad obíhala v přední části dosud dochovaná hradba s dnes vnitřní branou, k níž na severovýchodním nároží přiléhalo věžovité stavení. Přístavba a rozšíření gotického hradu navázalo na přední část vysunutím nové brány s průjezdem a při jižní zdi situovaným palácem. Před východní a jižní obvodovou hradbou byl navíc zřízen parkán a zadní ostrožnu přeťal třetí příkop s padacím mostem.

Zástavba v této nejzápadnější části ostrožny však zcela zanikla zřejmě s renesanční přestavbou hradu. Ta proběhla během 16. století za Neubergů. Tehdy byl zarovnán terén zadní ostrožny a zasypán třetí příkop, a do východní části parkánu bylo vestavěno nové křídlo spojující severní věžové stavení s jižním palácem. Směrem do nádvoří bylo toto křídlo doplněno renesančními arkádami.

Po švédském vpádu došlo zřejmě jen k opravám, později byly hradní budovy zvýšeny o jedno patro. Starý padací most byl mezi léty 1724-1726 zrušen a nahrazen novým s vyzděnými pilíři. Město Cheb pak využívalo hrad především k hospodářským účelům. Kolem roku 1800 došlo ke stržení věže nad branou do předhradí a k zasypání vnějšího příkopu. Úpravy v letech 1905-1915 pak zachránily hrad před totálním zřícením. Po druhé světové válce byl však stavební stav objektů opět zanedbán.

Celková obnova hradního areálu započatá v polovině 70. let 20. století byla dokončena Městským muzeem ve Františkových Lázních v roce 1990, kdy byl hrad slavnostně otevřen pro veřejnost. V hradním paláci je instalována expozice slohového vývoje interiérů 19. století, od empíru až po Chippendale první čtvrtiny 20. století. V nejstarší části hradu lze dále spatřit původní černou kuchyni a rytířský sál (obřadní síň). V předhradí je zřízena expozice lidového stavitelství skanzenového typu ve kterém je otevřena expozice Život vesnického lidu severozápadních Čech.

Kostel sv. Wolfganga je původně gotický jednolodní kostel postavený roku 1478, který si své gotické jádro (obvodové zdi a chór) zachoval i přes barokní úpravy z  poč. 18. století. Zajímavostí je 15 renesančních náhrobků z 16. – 17. století osazených v presbytáři kostela.

Od roku 2003 je kostel zásluhou obce, v jejímž majetku je od roku 2006, obnovován. V roce 2007 bylo založeno občanské sdružení na záchranu kostela, které vyvíjí nejen aktivity směřující k obnově kostela, ale ve spolupráci s obcí pořádá i různé kulturní akce.

Odkazy:

https://hrady.dejiny.cz/ostroh/index.htm 
https://www.seeberg.cz